News

Cesta za poznanim na sever od Aucklandu.

Zhruba pred tydnem sme se z Aucklandu vydali objevovat krasy severu a dnes jsme konecne temer nejsevernejsiho bodu dosahli. Za tu dobu se udalo mnoho veci, na ktere si ted pokusim vzpomenout :].

Diky nasemu pojizdnemu BydliBusu Emicce je nam vcelku jedno gde zastavime na prespani. S Ondrou sme uz vychytali postup, jak z pojizdneho interieru udelat spaci behem 5 minut tak, aby sme se v nem pohodlne vyspali ve ctyrko. Mozna je to k neuvereni, ale jde to :]. Ema nas ale na samem zacatku notne vystrasila, a to hned po prvnim vyjezdu na jeden z 48 vulkanu na kterych je Auckland rozprostren. Ten divny smrad ktery se rinul od prednich kol po asik 10min jizdy do kopce opravdu nebyl ze Stepovych ponozek :]. Nechali sme ji tedy vydechnout a po asik pul hodinove prochazce uz bylo zase vsechno v poradku. Lamali sme si hlavu s tim, co to mohlo byt a jedine kloudne vysvetleni co nas napadlo je, ze to smrdely nove gumy, ktere jeste nebyly poradne zajete. Zkouseli sme se divat do manualu, ale ten je k nasi Toyote Estime Emine pouze v japonstine :] takze mate-li nekdo jine vysvetleni, radu ci navod k tomuhle autu ve srozumitelnem jazyce - sem s tim :].

Jakmile Stepa prestal zapinat sterace misto blinkru, vydali sme se na zapad od Acklandu do WAITAKERE RANGES regional park. Moc pekne misto. Zustali sme tam dva dny a prosli par lehkych okruhu. Maji tu moc pekne udelane Icka, takze clovek ziska informaci co hrdlo raci a staci si pak uz jenom vybrat co ho zajima. Priroda je fakt uzasna. Probouzeni za skreku hejna papousku a jine haveti na okraji kapradinopalmoveho lesa s obrovitanskymi stromy KAURI ma svoje kouzlo.

Inu, projeli sme par plazi, mrkli na nejake vodopady a na chvili zakotvili v surfarske vesnicce jmenem MURIWAI, kde mimo jine byla vcelku velka ptaci kolonie tereju hnizdici na utesech. V to horke odpoledne, gdy cerny pisek byl od slunicka rozpalen tak, ze se jen stezi dalo ustat na jednom miste, pujcili sme na par hodin surf s nekolika neoprenama a bylo o zabavu postarano. Jako zkuseni machri, co jim staci videt surf dvakrat na EuroSportu, sme se vydalii do vln. S vidinou rychle nabyte slavy sme se snazili postavit a udrzet se na prkne. Lec marne. Snad jen Hanca se zvladla udrzet nejdele, vsichni sme vsak zrovna v tu chvili byli otoceni zady, takze nam nezbyva nez ji verit :]. Kazdopadne tohle je uplne paradni sport a my se chystame nadale pilovat styl abychom na tej olympijade v Prazeee mohli reprezentovat Ceskou Republiku v surfovani.

Nechali sme surf surfem a prejeli vice na sever k vychodnimu pobrezi. Navstivili mesto WHANGAREI kde se k nam meli pripojit dalsi Cesi - Ondrovi kamosi Freddy s Misou, kteri prileteli tyden po nas. Ti vsak koupili auto od nejakych Cechu a rozsypala se jim prevodovka 40 kilaku za Aucklandem. Pak kupuj neco od Cecha :]. Auto odtahli do servisu a dokonce jim ten mechanik pucil na den vlastni karu, takze sme se aspon na ten jeden vecer potkali. Taky sme se dozvedeli, ze polovina toho jejich letadla byli Cesi a takovych 15 znich se chysta na tu samou fatmu jak my - to teda bude mazeeec.

Opustili nas vracejice se pro auto a my pokracovali po pobrezi dal a dal na sever. Primorskou vesnicku PAIHIA, plnou luxusnich a apartmanu a plachetnic, sme si prosli pekne po pobrezi. Zaparkovali sme primo na parkovisti u plaze, udelali pelech a gdyz uz skoro spali, ozvaly se dunive rany do nasi kapoty. Potom co sme slyseli rozlicne historky o Maurech, celi spoceni opatrne odtahujem zaclonku a snazime se rozpoznat o co komu venku jde. Vsichni jsme meli celkem nahnano, a to i kdyz sme pochopili, ze je to "jen" nocni hlidka.... Ti nas nastesti jen prijeli upozornit, ze tam gde stojime nesmime pres noc stat a ze si mame popojet do nejake vedlejsi ulice, at se nam na te hlavni tride nic nestane...

...predevcera sme dojeli k samemu severu ostrova. To jak sme se tam vyblbli na dunach asik jen tak negde nezazijem. Pucili sme boby a nejakou desku a jali sme se na nich sjizdet pisecne duny jako by to byl snih. Vsechno dobry, az nato ze tam neni vlek, takze po par vyslapech sme byli totalne odvareni ;]. Zakempovali sme tedy na nejsevernejsi plazi a poprve provetrali stany. Prijemne bylo setkani s Martinem a Ivcou, kteri nam dali spoustu zajimavych informaci o cestovani, pracich a podobne. Diky nim zaciname mit lepsi predstavu jak to tady vsecho chodi.

Rano sme se vydali na puldeni turu k nejsevernejsimu majaku. Melo to byt jenom ctyry a pul kilaku nahoru, dolu a zas nahoru. Akorat dycky to nahoru bylo drsnejsi nez sme cekali. Vratili sme se celi ucamprtani. Pak bose nohy ponorene do more jen rychle zasyceli, stoupala z nich para a more bylo plne varenych delfinu :].

Ficime na jih po zapadnim pobrezi, prejeli sme na malinkem trajektu zaliv HOKIANGA, mrkli sme se do WAIPOUA parku na nejveci strom KAURI na svete jmenem Tane Mahuta. Byl to opravdu macek. Doufam ze nam taky v lese v Rataku za nejakych tech dva tisice let takovy vyroste :]. Muzeum o techto stromech je taky hodne zajimave. Clovek se dozvi vic o tom jak je lidi kaceli a cim, jak je premistovali a co vsechno z nich delali...

Pekne se nam rozprselo a tak sme se rozhodli zajet do termalniho kopaliste ve vesnicce WAIWERA. Teplota bazenku byla od 31 do 48 stupnu coz uz byl fakt masakr - nekteri si uvarili koleno a ja osobne sem si tam udelal vajca na hnilicko :]. Pekne sme se tam vyblbli na toboganech a nakonec zkoukli nejaky film v bazenu s obrovskou obrazovkou. Jeeezis to bylo fan. Vecer sme se este stavili v Orewe na plazi vyvetrat naseho draka, protoze fucelo jako prase a pak uz supky dupky na kute do naseho bydlibusu :].

... ted sme dojeli zpatky do Aucklandu na nejake nakupy a chystame se dolu na jih smerem na farmu, kam bysme chteli dorazit negdy v patek az sobotu. Z dalsim info se prihlasime opet negdy priste. Mejte se krasne... a gdyby ste nahodou nemeli co delat, par dalsich obrazku najdete tady.

+> DALSI povidani

<- PREDCHOZI povidani

<< ZPET na vyber